Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dotazy, vzkazy a povídání

Sem můžete psát své dotazy, vzkazy nebo jen povídání o svém ptačím kamarádovi.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Amazonan a partnerka

(Radek, 14. 3. 2016 12:01)

Dobry den, muj papousek (15 let, zdedeny po rodicich, zrejme samicka) ma problem se souzitim s mou zenou. Vypada to, ze je fixovany na mou osobu. Po cca 10 mesicich si od zeny vezme pamlsek (ze lzicky, ze spejle), problemem je, ze se od ni nenecha pohladit a pokud ji vidi, tak zacina byt nervni a roztahuje ocas. Zaroven pokud je doma sama, tak zacina rvat (drive fungovalo zatemneni klece, nyni na jare - mozna kvuli zacinajicimu obdobi pareni - zacina rvat i v zatemnene kleci). V me pritomnosti je klidny, nerve. Pohladit se ale od nikoho jineho nenecha. Podarilo se nekomu naucit sveho amazonana nechat se pohladit od ostatnich lidi? Nebo aspon nejak respektovat partnerku/partnera a nervat ve vasi nepritomnosti? Dekuji za rady...

Re: Amazonan a partnerka

(Eva, 19. 3. 2016 21:57)

Zdravím Radku,
u amazoňanů to bývá časté, že si vyberou jednoho člověka, kterému dovolí vše a na ostatní jsou ostřejší. Dá se to umírnit do přijatelné formy, ovšem je to na tom člověku, kterého papoušek respektuje. To znamená, že ho musíte Vy vést k tomu, aby se "slušně" choval i k Vaší partnerce. Je to obtížné, časově dost náročné, ale dá se to naučit. Jakmile to zvládnete, měl by přestat i s tím křikem, když nejste doma, protože bude smířen s tím, že ji musí také respektovat, aby "si to nerozházel" s Vámi :-)
Hodně štěstí. Eva

Amazoňan m.č. 3x nový majitel

(BART, 26. 2. 2016 18:26)

Rádo by jsem Vás poprosil o jakéko-li rady s mým Amazoňanem. Dostal jsem ho darem. Věk asi tři roky. Zkušenosti mám jen s Korelou, která mi i při vysávání pochoduje po zádech, prostě dobré. Amazoňan vyrůstal od mláděte asi dva a půl roku u starší paní, která pak usoudila (asi?dlouholetá chovatelka), že už nemůže zvládnout atd. nechci rozebírat, neznám. Amazoňana předala chovateli jeho rodičů, kde žil asi půl roku ve voliéře. Pak nitky náhody a mám ho doma. Je to holka. Je krásná. Ob den bojuji, když chci vyměnit misky s vodou atd. Chrčí na mně. Má nervní stavý, kdy se brání zobákem. Jeden den strávila na dně klece (100x100x150) a nechtěla se hnout, jen nervně klovala kolem sebe. Možná plácám páté přes osmnácté, ale jsem v pasti. Jaká-koli rada - děkuji předem! BART

Re: Amazoňan m.č. 3x nový majitel

(Eva, 2. 3. 2016 19:16)

Zdravím BARTe,
tak tohle chce hlavně klid a pevné nervy. Protože byla půl roku ve voliéře, bude si na menší prostor znovu zvykat hůře. Něco podobného jsem zažila se svým alexandrem, když mi jednou uletěl a po měsící a půl jeho života venku se mi ho podařilo najít a získat zpět. Začínali jsme zase od začátku, ovšem tentokrát to šlo rychleji a brzy si vzpomněl, že jsme kámoši. I na to co už uměl povídat a hvízdat si vzpomněl. Je potřeba s papouškem zacházet jako by nikdy nebyl v domácím prostředí, tedy pomalinku, po krůčcích si získávat jeho důvěru. K tomu je dobrá klec s krmítky vysouvacími ven, kde výměna krmení a vody není pro papouška takový stres a vaše ruce jsou ve větším bezpečí. Je dobré zpočátku si ho získat na nějakou dobrůtku nabízením u mřížky klece. Nevnucovat mu to, ale mírně na něj mluvit a ukazovat mu tu dobrůtku. U nás dobře fungují piškoty nebo buráky. Až si sám papoušek pro to přijde, znamená to že se už tolik nebojí a jste na dobré cestě. Co se týká toho napadání při výměně misek, tam je dobré reagovat něčím co budete používat i v budoucnu, když nechcete aby něco papoušek dělal, třeba "nesmíš" nebo jen "ne", to si vyberte sám. Když Amálka někdy reagovala syčením či napadáním mřížky u misky, tak jsem prostě stála s připravenou miskou s krmením u klece a čekala. Když se uklidnila, pochválila jsem jí a začala dávat misku do klece. Jakmile zase začala vyhrožovat, ruku s miskou jsem dala pryč, řekla "ne Amálko" a opět čekala až se uklidní. Kolikrát jsem i musela misku postavit vedle na stůl a odejít a zkusit to za chvíli. Časem pochopila. Když jsem nutně potřebovala něco udělat v kleci, tak jsem si vypomohla větvičkou - tou jsem ji udržovala v bezpečné vzdálenosti a druhou ruko dělala co potřebuji.
Tak hodně štěstí přeji, amazoňané jsou výjimeční papoušci. Eva

amazoňan a křik

(Tomáš, 25. 1. 2016 15:47)

Dobrý de,
chtěl jsem se zeptat na Váš názor či drobnou radu ohledně křiku našeho amazonana. Máme velký rodinný barák, v obývacím pokoji který je prostorný máme v kleci 17 ti letého žaka (který se celý život škube), proto jsme mu zkusili pořídit kamaráda amazonana modročelého (jsme si vědomi toho, že lepší by bylo pořídít papouška stejného druhu, ale je to levnější varianta). Amazonana máme už 2 roky, bohužel se naučil desne křičet pokud se začnou v místosti bavit více lidí, pustí více nahlas televize ale hlavně když začně volat nebo jen mluvit moje mama. Přečetl jsem si už několik článků, které pojednávají jak odnaučit papouška křičet. Když jsem nebyl doma rodiče ho zkoušely zakrývat když začal křičet, bohužel vubec mu to nevadilo, jakmile se odkryl zacal zase vesele hulákat. Proto jsem ho zkusit učit hrát si s hračkou a tím dostane odměnu popřípadě podrbání. Bohužel ikdyž mu říkám vždycky slovo hračka když si hraje a já ho odměnuju vubec si to nedokáže spojit. a to už zhruba týden v kuse skoro celý den chodím s odměnou když si začne hrát. Avšak jakmile se začne víc lidí bavit v pokoji tak se na hračku vyprdne a řve a řve. Nemáte nějakou lepší radu jak ho to odnaučit? Nebo to chce jen více času ho to učit? (ale je to zase amazonan takže pochopit by to měl velice rychle). Děkuji za odpověď.

Re: amazoňan a křik

(Eva, 30. 1. 2016 0:12)

Zdravím Tomáši,
především se divím, že jste si koupili opět velkého inteligentního papouška, když se vám žako škube, a to už 17 let. Zjišťovali jste příčinu? Obávám se, že amazoňan skončí stejně, pokud to u žaka není nemocí. :-(
Každý papoušek si musí někdy zakřičet, s tím musí každý kdo si ho pořizuje počítat. Hlasitým křikem se v přírodě papoušci upozorňují na nebezpečí, což se projevuje právě při hlučném okolí (například ta hlučná televize) nebo když je něco vystraší. Moje Amálka začne křičet když začnu luxovat nebo když začnou štěkat naši pejskové nebo také když něco většího kolem její klece stěhuji a ona se toho bojí. Jestli Vaše maminka mluví hlasitěji, tak to papoušek může brát jako varovný křik a samozřejmě se přidá. To se týká i volání na sebe po bytě. V tomto případě si Amálka taky zahuláká, když volám na někoho do jiného pokoje. Takže s těmito situacemi se budete muset smířit, to je jejich přirozenost. A pokud je Váš amazoňan plašší, trvá déle než se uklidní.
Rada na omezení křiku ve druhém případě je těžká. Přikrývání funguje spíše u menších papoušků. Nejdříve je nutné zjistit proč křičí. Může se nudit, chce abyste si ho všímali, má hlad, má žízeň, něco ho bolí, něco si chce vynutit....těch důvodů může být hodně. Učení hračka je dobré, ovšem odměna by neměla přicházet když si hraje, ale když si tu hračku vezme, tehdy řekněte hračka a dejte odměnu. Nejdříve mu jí jen podávejte (řekněte hračka a když si ji vezme dejte odměnu), později ji nechte ležet kousek od něj a řekněte hračka, můžete i prstem na ni ukázat nebo poklepat a když k ní půjde a vezme si ji, dejte mu odměnu. Pak vzdálenost prodlužujte a chvalte a dejte odměnu až když si pro ni dojde. Ovšem je dobré to používat jen na jednu hračku. Papoušek nedokáže rozlišit, že vše s čím si může hrát je "hračka". Učení skutečně může trvat mnohem déle než týden.
Před situacemi o kterých víte, že při nich začíná křičet, se ho také snažte něčím zabavit. Jako rozptýlení a zábava fungují také kousky větviček, korkový špunt nebo kousek klasu senegalského prosa, pokud ho má rád. Za ty dva roky už byste měl znát co má rád, s čím se dokáže bavit déle a to mu dopřejte před situací, ve které rád křičí, třeba těch více lidí v obýváku. Pokud se jich nebojí a chce jen zábavu, mělo by to fungovat. U nás také funguje "záměna". Amálka má ráda pusinkování, tedy to mlaskání jako pusinka. Když někdy začínala křičet, začala jsem na ni mlaskat jako pusinka a samozřejmě i říkat její oblíbené "dáme pusinku". A ona místo křiku začala povídat a dávat pusinky. A byla v pohodě. U vás to může bát něco jiného co má rád, třeba pískání nebo nějaké slovo co rád pořád opakuje, třeba ahoj. Musíte to prostě zkoušet co funguje, jako u malého dítěte.
Přeji hodně štěstí. Eva

papousek senegalsky

(vlasta, 17. 1. 2016 15:34)

Dobry den...pred čtyřmi lety jsem dostala samecka papouška rikam mu ludvicek je rucne dokrmeny a fakt velky mazlik hodne se mu venuju ale pre cca rokem zacal byt velmi dominantni nejen ze mne obcas jen tak klovne az do krve ale je vylozene ahresivni na ostatni cleny rodiny mam tri syny a ty k nemu skoro nemuzou..nakonec jsem s nim v kontaktu vlastne jen ja...bohužel od dubna 2015 podstupuji velmi narocniu lecbu a sil je opravdu malo snazim se kazdy fen ludoska vyndat mazlit ho a hrat di s nim ale cca poskedni dva mesice neuplyne den kdy by po chvili co je na ruce nezacal byt vylozene agresivní i na mne...vubec tomu nerozumim a jsem z toho dost zoufala uz jsem i uvazovala ze bych ho nekomu nabidla??ale je mi to lito...zas nadruhou stranu byt kazdy fen terce dost bolestiveho utoku taky nechci...zkusi mi nekdo poradit?? Dekuju moc

Re: papousek senegalsky

(Eva, 21. 1. 2016 15:31)

Zdravím Vlasto,
většina papoušků po dospění změní svou osobnost. Někteří přilnou ke svému majiteli a přímo až sobecky si vyžadují jeho přítomnost, doteky a pozornost vůbec, někteří třeba dosud odtažití papoušci se stávají najednou mazlíci a jiní naopak se začnou člověka stranit a jeho pozornost jim je nepříjemná. Papoušek, který byl vždy mazel najednou napadá všechny kolem sebe. Je to v povaze papoušků a člověk s tím musí počítat ještě než se rozhodne si papouška pořídit. Bohužel u spousty lidí je rozhodnutí pořídit si papouška náhlé a mnozí si ani nezjišťují co papoušek potřebuje a zda mu to mohou dát. Věřím, že toto není Váš případ. Té změně povahy k horšímu se dá trošku předejít cvičením s papouškem od malinka - učení různých povelů, u některých papoušků i triků a podobně. Potom když na papouška přijde ta touha po partnerovi a člověk mu nestačí, tak se dá těmito cviky zabavit (protože pokud se cvičí správně, papouška to baví a dělá to rád). Navíc pokud s papouškem od mla cvičíte i to, že si vše nemůže dovolit, bývá pak agresivita mnohem zvládatelnější.
Nevím jak probíhala výchova u Vás, ale snad by mohl pomoci výcvik i v tomto případě. Chce to ale klid, trpělivost, čas a hlavně důslednost. Jistě už na papouškovi poznáte kdy chce útočit, vždy vydávají varovné signály - blýsknutí očima, pozvednutí křídel, roztažení ocasu, naježení peří na zátylku apod. Jakmile toto udělá, napoměňte ho těmi slovy, která používáte když něco papoušek nesmí dělat. Pokud zareaguje kladně, tedy uklidní se, pochvalte ho a dejte mu třeba i odměnu pokud je na to zvyklý. Pokud i přes napomenutí vystartuje k útoku, v klidu ho vemte a dejte do klece, pak mu řekněte slova zákazu a nevšímejte si ho. Toto pomáhá ovšem jen v normálních situacích. Pokud Vás napadne v situaci kdy na Vás neměl náladu, což ukázal výše popsaným způsobem, a Vy jste ho přesto "otravovala" třeba vzetím na ruku a podobně, pak je to Vaše chyba. Když vidíte, že na Vás nemá náladu, nechte ho být, počkejte až se sám začne zajímat o to co třeba děláte nebo pokud je puštěný sám za Vámi přiletí. Pak se klidně pomazlete. Pozor, někteří papoušci namají rádi hlazení po zádech.
Jinou příčinou agrese může být bolest. Zjistěte sama pohledem zda nemá nějaké poranění nebo třeba bouličku někde nebo jakýkoliv příznak nemoci. Můžete ho vzít i k veterináři specialistovi na ptáky, aby ho prohlédl.
Přeji Vám, abyste zase byli s papouškem kamarádi. Eva

amazoňan

(Míla, 27. 12. 2015 17:22)

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Máme Amazoňana od konce srpna 2015, prý byl ručně dokrmovaný a mi ho ještě 14 dnů dokrmovali stříkačkou, pak začal bez problémů baštit sám. Já jsem se mu věnovala víc a hodně ho pouštěla, protože manžel jezdí domů večer. Máme šestiletou dceru, od které si vezme pamlsek bez problémů, ale chodit k ní sám moc nechce a je to zhruba 3 týdny, co téměř ze dne na den, ke mně nechce vůbec jít. Pamlsek si ode mne vezme bez problémů i v kleci, ale když ho chci vyndat z klece, chce mne klobnout a na ruku vůbec nejde. Manžel mu kolikrát hodně vynadal, když ho chtěl klobnout a přesto všechno manžela vidí a může se zbláznit. Lehne si na záda, má moc rád, když se s ním manžel "jako" pere, a nechá si vše líbit. Je to super, ale já si představovala, že přijdu z práce a Oskara pustím, ale to teď bohužel nejde, protože by sice šel z klece sám - což já nechci a do klece bych ho nedostala. Dá se s tím něco ještě udělat nebo si prostě Oskar vybral, že bude respektovat pouze manžela? Moc děkuji za radu. Krásné dny Míla

Re: amazoňan

(Eva, 28. 12. 2015 23:56)

Zdravím Mílo,
u papoušků, zvláště těchto větších, se často stává, že si vyberou jen jednoho z rodiny. I v přírodě si vybírají jednoho partnera na celý život. Takže jestliže si vybral manžela, Vás už asi milovat moc nebude, i když stává se že někdy mají rádi celou rodinu. Ovšem respektovat by Vás měl a to lze docílit jen cvičením. V tom by měl být nápomocen manžel a měl by ho vlastně on učit, co si smí k ostatním členům domácnosti dovolit a co ne, jestliže ho bere papoušek jako autoritu. I to poslouchání. Vše jde lépe pomocí pamlsků. Všichni papoušci se snaží, a to neustále, vydobýt si co nejvyšší postavení ve svém "hejnu", což je pro ně rodina u které žijí. A stejně jako děti se i oni musí naučit co mohou a co ne. Chce to hodně trpělivosti a času. Amazoňani jsou dost inteligentní, ale také dost tvrdohlaví, takže dají trošku více zabrat než třeba andulky či korely. Ale kvůli tomu jejich úžasnému breptání si s nimi člověk zase mnohem více užije. Papoušci jak dospívají, mění často své zvyky a bývají náladoví. Pokud už k Vám nechce na ruku a chce štípat, tak ho nenuťte. Zkoušejte ho přesvědčit třeba pamlskem nebo se ho naučte vyndavat a dávat do klece pomocí větve ve tvaru velkého T. Za tu dlouhou část ji držíte a na tu příčnou krátkou část papoušek stoupá. Je to lepší, než kdyby se naučil, že když vás klovne, tak prosadí svou a dáte mu pokoj. Chodit na ruku ho pak můžete učit s manželem.
Hodně radostí s papouškem přeje Eva

Re: Re: amazoňan

(Míla, 30. 12. 2015 19:20)

Dobrý den Evo, moc Vám děkuji za rychlou mezisvátkovou odpověď. Zkusíme to, jak radíte. On je Oskar či Oskarka, stále nevíme, jinak fakt šikovnej. tak se nám to snad podaří. Tolik jsme chtěli mazlivého a šikovného papouška, tak musíme více snažit. Ještě jednou děkuji za odpověď a přeji samé krásné dny. Míla

Amalka

(Iva, 25. 11. 2015 17:58)

Zdravim vsechny. Amal opravdu zacala jist kdyz nikdo neni doma. Je videt jak v kleci pracuje a jen jsme doma, tak az do vecera nez jdeme spat sedi na vetvicce a nehne se. Nevim kdy presne a jak mam zacit nejaky kontakt s ni. Jemne na ni piskam kdyz ji davam zob do klece ale i kdyz jdu kolem mistnosti. Zatim jen cuci jako prikovana.

Re: Amalka

(Eva, 26. 11. 2015 18:46)

Zdravím Ivo,
po těch třech dnech co ji už máte doma, už můžete začít navazovat kontakt. Hodně záleží na tom jak se chová, když se přiblížíte k její kleci. Pokud v klidu sedí na bidýlku, můžete si k ní dát pomalu židli a sednout si vedle klece. Mírným hlasem si s ní povídat a zkoušet jí i opatrně (pozor na prsty) něco nabízet. Pokud začíná bláznit, když se přiblížíte ke kleci, pak je potřeba pozorovat v jaké vzdálenosti od klece to začne dělat a tuto mez zatím nepřekročit. A z této meze na ní vlídně mluvit, až se zklidní. Podruhé můžete zkusit o krok blíže. Pokud jančí, tak zase o ten krok ustoupit, počkat až se zklidní a zkusit to příště. A takto postupně se dostat až do bodu, kdy jí nebude vadit, že jste až u klece. Jakmile si začne od Vás brát z ruky, máte první kolo vyhrané.
Přeji hodně radostí s Amálkou. Eva

Arčí

(Petra, 24. 11. 2015 13:20)

Tak uz sme mela Arčíka venku :) Nechali sme ho vylezt samotneho,protoze misto aby si na bydelko stoupl do nej jen kouse.Takze to musime jeste trenovat.No,ale jakmile zjistil,ze muze ven,tak si stoupl do otevrenych dvirek a my ostatni ja,pritel a syn sme si posedali na postel a cekali co udela.Arcik se chvilku rozhlizel a potom se rozletel a pristal mi na stehne a pochvilce si preletel na moje rameno odkud se mu nikam nechtelo :) Kdyz sem chtela aby si presel na klec kde ma svoje bidylko na sezeni kdyz je venku,tak na nej prelezl a za par vterin sem ho mela zpatky na rameni.Byla sem rada,ze se me neboji,ale zas sem se bala,protoze me jako by stipkal zobakem do ucha a krku.Nebolelo to,ale bala sem se aby nestiskl vic.Vzdycky kdyz to udelal,tak sem zvysila hlas a rekla "Arciku nesmis" a prstem sem mu odstrcila zobak.Nastesti nezacal byt nejak vic agresivni.Ale prestat se mu moc nechtelo,tak sem ho zavrela zpatky do klece.Chtela bych ho naucit na to aby sedal na ruku,ale jak na to kdyz je evidentne zvykli sedat hlavne na rameno??Moc dekuji za odpoved :) Muzeme si klidne vymenit i email abych vam mohla poslat i nejake fotky toho naseho darebaka :) Sem moc rada,ze je tu nekdo kdo mi je schopny s vychovou amazonana poradit,protoze byvala majitelka si ho asi drobatko rozmazlovala a nechala papouska delat co se mu zachtelo.

Re: Arčí

(Eva, 24. 11. 2015 21:41)

Zdravím Petro,
to je výborné, že byl venku a na vás nenalétával. Můžete ho ze začátku nechat takto vylézat samotného, pokud ho bez problémů dostanete zpět, když potřebujete. Samozřejmě, že do bidýlka nejdříve kouše, právě proto jej musíte postupně přesvědčit, že to není žádný nepřítel, ale že si má na něj přelézt. Může se také stát, že dřív začne přelézat na vaši ruku, takže bidlo už nebudete potřebovat. Záleží jak ho k čemu vedli předešlí majitelé. Já si ale takto velkého papouška rozhodně nenechávám sedat na rameni, kde je blízko jak ucho, tak i daleko zranitelnější oko. Zatím si jen zlehka ochutnával zobáčkem nové místo, ale může se stát, že se něčeho lekne nebo bude mít vztekavou náladu a kousne více. Napomínání je v pořádku, ale nezvyšujte hlas, jen použijte ostřejší, rozkazovací tón hlasu. Pokud totiž zvyšujeme hlas, papoušek si často myslí, že ho vyzýváme ke hře a může naopak přitvrdit. Všechno samozřejmě velmi záleží na povaze každého papouška a hlavně jaký má vztah k tomu kterému člověku. Můžete mu na rameni zkusit plochou dlaní ukázat, že má slézt níže na předloktí tím, že ho opatrně odsunujete níže. Loket samozřejmě v tu chvíli musíte zvednout, protože dolů papoušci neradi lezou, ale vodorovně jim to tolik nevadí. Až teprve bude na předloktí, pak můžete dát loket zase níže a nést ho na ruce, třeba na klec. Jakmile se naučí být dole na ruce, je už celkem snadné mu ji nastavovat, aby tam i přistál.
Na e-mail mi určitě můžete napsat a na fotečky se moc těším. Je uvedený v kontaktu.
Přeji hezký večer. Eva

Amalka

(Iva, 23. 11. 2015 9:31)

Dobry den, mame Amalku 3.den doma. Je vychovana pod rodici a je ji pul roku. O ochocovani jsem se tu docetla dost, mate krasne stranky. Chtela bych se zeptat, kdy si Amal neco vezme, sezobne. Nechavam v klidu v mistnosti, kde se pohybujeme. Kouka, prohlizi si ale zrat nechce :-( dekuji za odpoved

Re: Amalka

(Eva, 24. 11. 2015 17:42)

Zdravím Ivo,
i Amálčinu jmenovkyni. Jestli už 3 dny papoušek nejedl, je to na pováženou. Jestliže byl vychován pod rodiči, měl by už jíst normálně pevnou stravu. Doporučuji pečlivě kontrolovat misku a dno klece jestli tam jsou prázdné slupičky, abyste měli jistotu že alespoň trošku jí, abyste se zbytečně neděsili. Papoušek může papkat v době kdy tam nejste a má klid. Pokud by tomu tak nebylo, je nutná návštěva veterináře, protože papoušek může velmi rychle zeslábnout. Ovšem nejdřív bych zkusila podat drobnější semínka, například klásek senegalského prosa připnout kolíčkem poblíž bidélka, do misky dát lesknici, proso a podobné drobnější zrniny. Dál můžete zkusit dát do misky namočený piškot nebo namočené granulky pro papoušky. Také můžete zkusit dokrmovací směs, ovšem tu bych zkoušela až po dohodě s veterinářem, protože pokud by ji přijímal, mohly byste mít pak problém se znovupřechodem na pevnou stravu.
Přeji hodně radostí s Amálkou a napište jak to dopadlo. Eva

Arčí

(Petra, 16. 11. 2015 16:20)

Dobry den,rada bych jestli by jste mi mohla poradit.Cetla jsem u vas na strankach,ze je dobre nenechavat papouska vylezat samotneho z klece.Vytahovat ho napr. na nejakem bydelku.Jenze co kdyz uz je papousek zvykli vylezat sam a bydelka se boji a utika pred nim.Nastavit mu ruku neprichazi v uvahu,protoze ma svoji klec jako teritorium a kdyz mu do ni sahnem,tak chce klovat.Da se jeste nejak na to bydelko naucit nebo ho mame nechavat vylezat samotneho??Dekuji za odpoved :)

Re: Arčí

(Eva, 20. 11. 2015 22:43)

Zdravím Petro,
právě to vyndavání z klece pomáhá i částečně mírnit teritoriální chování papouška v kleci. Samozřejmě, že se to dá naučit jako cokoliv jiného. Vzhledem k tomu, že papoušek je již dvouletý a již má naučené některé zvyky, půjde to trošku pomaleji, ale půjde to. Chce to hlavně trpělivost. Pokud na ruku reaguje kousáním, udělejte si bidélko, nejlépe ve tvaru T, přičemž ta nožička by měla být delší, abyste neměli ruku příliš blízko něj. Pokud si již třeba přes mřížku bere něco od vás z ruky, třeba piškot, burák nebo cokoliv jiného, můžete ho lákat na to. Otevřte dvířka klece, položte vaše bidélko na bidlo, na němž papoušek právě sedí tak, abyste měli ruku, kterou to vaše bidlo držíte, venku z klece. Nedávejte ho až k papouškovi, jinak začne utíkat. Nechte ho zvyknout si na to, že má v kleci něco divného. Můžete i přivřít dvířka, aby neutekl. Jakmile se zklidní, druhou ruku s pamlskem dejte k mřížce klece u jeho bidla tak, aby když si pro něj půjde, musel přelézt i to vaše bidlo. S vaším bidlem nijak nehýbejte a nechte papouška vzít si odměnu. Jakmile se pro ni odváží, pochvalte ho a nechte ho odměnu sníst kde chce. Většinou s ní odcházejí co nejdál od vás a "té divné věci". Jakmile odměnu sní, bidlo vyndejte z klece a zavřete ji. Pokud se pro odměnu neodváži a je stále neklidný, po chvilce bidlo vyndejte a klec zavřete. Zkuste to zase třeba za půl hodinky. Tohle opakujte dokud mu vaše bidlo nebude vadit a odměnu si vezme, později pak dokud odměnu nebude jíst hned u mřížky. Pak zkuste odměnu ukázat mezi dvířky a lákat ho na to bidélko. Pozor, nestrkejte ruku s odměnou dovnitř, aby třeba neútočil na prsty. Nevím jak moc je ochočený a kontaktní. Když si stoupne na bidélko, tak ho opatrně zkuste nadzvednout a zase položit zpět na jeho bidlo. Pak mu skrz mřížku podejte odměnu. Dál můžete už zkoušet nastavit mu vaše bidélko pod bříško k nohám, což většinou přiměje papouška přestoupit na něj. Pokud to udělá, můžete ho zkusit na něm vyndat. A takto po malých krůčcích ho to můžete naučit. Nespěchejte, vždycky přecházejte k dalšímu kroku až když je papoušek klidný.
Docela by mne zajímalo jak ho dostáváte zpět do klece, když nechce ani na bidélko, ani na ruku? Lákáte ho tam na pamlsek nebo je zvyklý se tam sám vracet?
Eva

Re: Re: Arčí

(Petra, 22. 11. 2015 12:18)

Dekuji za radu :) Nejak podobne jak pisete jsem na to stim bidylkem sla.No prave sme se ho jeste neodvazili pustit.Protoze sem nevedela jestli ho nechat vylezt samotneho jak je zvykli nebo ho prvne naucit na to bidylko.Ale uz na nem de videt,ze se tesi az pujde z klece ven :) Byvala majitelka rikala,ze ho davala do klece tim zpusobem,ze si papouska dala na rameno a z ramene ho potom davala do klece.Jinak je Arcik sikovny,pamlsky si bere pres klec bez problemu a hladit se taky necha,ale zatim jen kdyz ma naladu,takze na nej musime pomalu.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8

následující »