Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dotazy, vzkazy a povídání

Sem můžete psát své dotazy, vzkazy nebo jen povídání o svém ptačím kamarádovi.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Amazoňan a dokrmování

(Patricie , 1. 9. 2018 10:10)

Dobrý den, chtěla bych se zeptat mám Amazoňana jsou mu cca 2 měsíce a ještě ho krmím kašičkou. Jak dlouho ho mam ještě dokrmovat a kdy přechází na zrní? Děkuji

Re: Amazoňan a dokrmování

(Eva, 2. 9. 2018 22:59)

Zdravím Patricie,
dokrmovat je třeba do 2,5 až 3 měsíců, ale již nyní mu můžete začít nabízet drobné zrní jako třeba senegalské proso v klase, také loupanou slunečnici (té ale málo, je hodně tučná) a také kousky ovoce či zeleniny (spíše tenké plátky než kusy). Zpočátku to nebude moc chtít, ale stejně mu to každý den nabízejte. Bohužel u dokrmování doma nemáte nikdy jistotu, že se Vám ho podaří převést na pevnou stravu. Sice k Vám lépe přilne (což se ale v pubertě může změnit), ale také se může stát, že pevnou stravu bude odmítat. V takovém případě musíte požádat chovatele, od kterého jej máte, o pomoc. Pokud i v těch 3 měsících bude pevnou stravu úplně odmítat, obraťte se na chovatele.
Přeji hodně radostí s amazoňanem. Eva

Soužití II. :-)

(Bart, 19. 7. 2018 22:23)

Milým pozdravem k Vám, s trocha kajícního popela, že ozve se, jen když něco potřebuje, rád by se zeptal: Rozárka mi dospěla, vejce své, třicet dní odseděla (dvě jsem ji vzal), pak maliny a ostružiny odvedly její denní starosti, a poslední vejce odebral. Dnes nabídli mi samce, prďocha na dokrmení atd. Má to vůbec smysl? Riskovat, že se odmítnou? Nebo je to příhodné teď, kdy doseděla vejce? Zatím jsem 40/60 to nepodniknout. Předem děkuji za Váš názor do mého
rozhodovacího sběrného koše informací/zkušeností. Díky BART

Re: Soužití II. :-)

(Eva, 30. 7. 2018 23:30)

Zdravím Barte,
a omlouvám se, že reaguji až nyní. Mám nějaké zdravotní potíže, takže na stránky se dívám jen málo.
Vaše otázka by se hodila spíše pro chovatele ve větším, který má zkušenosti se sestavováním párů a věděl by tedy lépe, kdy je nejvhodnější doba. Já osobně si myslím, že vzít si tak malého samce nyní nic nevyřeší v souvislosti s jejím snášením, protože ho stejně musíte nejdříve vypiplat do dospělé velikosti (tedy asi rok) a pak je teprve dávat k sobě. Jinak by mu mohla ublížit. Na druhou stranu, když si ho nyní vezmete a budou žít vedle sebe, mohli by si na sebe lépe zvyknout, pokud nebude Rozárka žárlit, protože se mu budete muset hodně věnovat. Ovšem pohlavní dospělosti se amazoňani dožívají až kolem čtvrtého roku. To si Rozárka tedy počká :-). Ale stejně Vám nikdo nezaručí, že si jako pár sednou.
Ještě jedna rada, příště vejce neodebírejte, ale vyměňte za umělou podsadu nebo třeba za oblázky stejné velikosti. Pokud budete odebírat, bude ji to nutit snůšku doplňovat a zbytečně ji to vysílí.
Přeji správné rozhodnutí. Eva

Get me friends plis

(BryanIcope, 12. 7. 2018 7:17)

Get me friends plis

Soužití Amazonka s Amazonanem

(Martin , 22. 3. 2018 21:08)

Dobrý den Evo, rád navštěvuji váš portál s papoušky. Hlavně spojení pyrury s Amazonanem a rozlisnych pohlaví také. Máte vše pěkně zpracované. Ale na co bych se chtěl zeptat, již 2roky vlastníme samičku Amazonka supinkoveho a je to opravdový dobrý společník do bytu, je přítulná, tichá a umí se i zabavit sama. Byla samozřejmě ručně dokrmena. Chceme jí pořídit kamaráda, přestože máme dvě děti a v bytě je rušno pořád a má furt co pozorovat. V létě má i venkovní volieru takže se i letní venku. Chci se zeptat tedy, zda by přijala kamaráda v podobě Amazonana modroceleho či oranzovokridleho, nejlépe samičky a ručně dokrmene, nejhůře 3mesice starého i z voliery. Od samců jsme zrazovani od chovatelů z důvodů jejich dospívání a tudíž možné agrese vůči menší samicce Amazonka. Jaký je váš názor, když u vás vidím, že vaši papoušci se mají skvěle a prospívají. Děkuji moc a přeji hodně zdaru.

Re: Soužití Amazonka s Amazonanem

(Eva, 23. 3. 2018 15:03)

Zdravím, Martine,
těší mne, že se Vám stránky líbí. V poslední době jsem na ně neměla moc času, ale teď chystám nová videa, protože se mi podařilo přestěhovat nábytek v pkoji tak, abych mohla dobře filmovat, no a k dokončení některých rozepsaných kapitol.
Co se týká soužití více papoušků, to už bylo probíráno hodněkrát. Pokud je nemáte od malinka současně, nikdo Vám nezaručí, že se spřátelí. Znám případy, kdy se třeba šest papoušků různých druhů obojího pohlaví krásně snášelo, ač byli různě staří a přišli k chovatelce v různé době. Ale znám i případ kdy papoušci stejného druhu, opačného pohlaví, se nesnášeli tak, že jeden druhého málem připravil o život. Je to vždycky sázka do loterie a Vy můžete pouze poskytnout dobré podmínky a snažit se je spřítelit. Moji papoušci sice spolu vycházejí, ovšem pokud je každý ve své kleci. Když jsou oba venku, tak je musím hlídat a rozhodně bych je nikdy nenechala venku z klecí v pokoji samotné. Mají dost velké venkovní hřiště, takže by mělo být vše v pohodě, ale Bertík je takový poťouchlík a na Amálku chce pořád dělat ramena. Jí ovšem stačí ohnat se zobákem a neštěstí může být hotovo. Toto si ovšem Bertík samozřejmě neuvědomuje a od toho jsem tu já, abych vše sledovala a v případě potřeby zasáhla. Nevím jak máte staré děti, ale Vy k tomu budete muset asi ještě hlídat je.
Pokud byste tedy chtěl přeci jen druhého papouška, spíš bych zkusila stejný druh nebo alespoň stejně velkého. Nicméně pokud se rozhodnete přeci jen zkusit amazoňana, pak samičky bývají opravdu klidnější. Rozhodně v tom případě nedoporučuji mládě z voliéry (to se lépe ochočí, když je samotné v rodině), ale ručně dokrmené, a to správným způsobem, tedy které bude již přítulné. Myslím, že modročeláci bývají trošku mírnější, i když amazoňané jako takoví jsou velmi tvrdohlaví a rádi by byli v rodině šéfem a svůj zobák při tom dokáží výrazně používat :-).
Přeji Vám hodně radostí s papouškem či papoušky. Eva

Re: Re: Soužití Amazonka s Amazonanem

(Martin , 24. 3. 2018 22:01)

Děkuji za odpověď, je to jak říkáte. Když byste měla vybrat pro své dítě kamaráda tak nikdy nevyberete toho pravého. Je to loterie, už loni jsem couvl od koupi samičky amazoňana oranzovokridleho. Amazonci jsou vlastně takoví menší amazoňané tak sem si říkal, že by to mohlo klapnout, když jsou příbuzní. A dvě samičky ručně dokrmené, je snad lepší volba než hlídat samce ve věku vaší Amalky a obzvlášť v toku. To by ji vydusil tu mou amazonku Rózu. Vůbec jak se provuje Amálka v pubertě, stačí ji vaše přítomnost nebo si už vyřvává stále víc a víc. Nebo Bertik vedle v kleci ji uklidní. Vedle amazoňana, jsem uvažoval ještě i arovi nobilis, nejmenšího z arů. A když stejný druh tak amazonka modrohlavého, rod pionus. Vše klidový a pohodový ptáci. A kdyby to neklapalo, tak zvažuji do budoucna i větší venkovní volieru se záletem a tedy pustit se do chovu. Takový pár harmonizujících amazoňanů stojí za to. Ale mít třeba jednoho ochočeného am. modročelého na kširách, který zvládne volný let tak to by mě lákalo. Je to vše ale o vůli a tvrdé trpělivé práci. Uvidíme. Ať se daří vám i vašim papouškům!

Přerostlé drápky.

(Bart, 23. 2. 2018 16:18)

Zdravím Evo,
rád bych se Vás zeptal..... mám u Rozálky problém s přerostlými drápky a popravdě si nedokážu představit proces, že je budu já štípat, i kdyby s kovovými rukavicemi, nechci přetrhnout pracně budovanou důvěru. Máte s tím, prosím, nějaké zkušenosti?

S přáním milejšího roku Bart...

Re: Přerostlé drápky.

(Eva, 25. 2. 2018 22:21)

Zdravím Barte,
ano, s drápky je u mazlíčků problém, protože nemají moc možností si je obrušovat. Je několik řešení: brusný papír na větve - ale tam si může poranit i spodek nožky, silnější větve - je potřeba zjistit potřebnou tloušťku, protože větev nesmí být moc silná, aby po ní nechodila jako po zemi, čímž by vůbec drápky nezatínala, ale ani málo silná, aby ji prsty neobemkla. Dál je tu možnost zabroušení pilníkem, ovšem často se papoušek pilníku bojí nebo brusné bidlo, ale to nemívá příliš velký účinek. A ještě jedna možnost (tu používám já, když je to náhodou potřeba) smirkový papír na prst (obtočit si jím špičku prstu a slepit) - jak se drží mřížky klece, tak ji něčím zabavím a mezitím jí prstem pojíždím přes konec drápku. Často ji hladím po drápcích jen tak bez ničeho, takže tento způsob jí nevadí. A poslední možnost, kromě toho, že ji vezmete do ručníku a ostříháte drápky sám, je vzít ji k veterináři. Amálka moc s drápky potíže nemá, protože už jsem vystihla sílu větví, která je ideální. A také jak šplhá po ptačím stromě, tak si je obrušuje.
Tak přeji hodně štěstí s drápky. Eva

Amazoňan modročelý řve a řve

(Lucka, 4. 1. 2018 14:50)

Dobrý den.Máme doma papouška Amazoňana Bertíka a jsou mu skoro 3 roky.asi půl roku v kuse řve a nemůže přestat koupili jsme mu i větší klec ale furt nepomáhá každý den dostává čistou vodu žrádlo granulky a čerstvou zeleninu a ovoce někdy i pamlsky všechno vždycky má .Má tam hodně hraček.Už nevíme co máme dělat jsme tam s nim skoro celý den máma už na něj chce dát už inzerát.pouštěný je taky denně i na 3 hodiny třeba mám kousance škrábance no strašný.prosím o naléhavou radu

Re: Amazoňan modročelý řve a řve

(Eva, 7. 1. 2018 0:12)

Zdravím Lucko,
takto na dálku se těžko odhaduje proč začal papoušek křičet. Zkuste se zamyslet co se před tím půl rokem změnilo a přijít tak na to proč křičí. Ovšem podle toho jak píšete že kouše a škrábe, tak soudím, že to bude spíš tím, že se nudí, tak to řeší křikem. Papoušci jsou rádi aktivními členy rodiny, nestačí jim jen hračky a pouštění ven z klece. Navíc je v období dospívání, takže potřebuje aktivitu, aby přebytečnou energii využil příjemnějším způsobem než křikem. Cvičili jste s ním někdy? Zkuste třeba trénink s klikrem. Mrkněte na tyto stránky:
http://www.lerl.info/clickertraining/index.php
nebo navštivte některý seminář kde je i cvičení papoušků. Papoušci chtějí být součástí rodiny a pokud nejsou, tak se nudí a často to řeší křikem nebo škubáním peří. Cvičení je pro ně i zábava, pokud je dobře vedeno. Navíc byste ho tím mohli i odnaučit to kousání. Škrábancům se zabránit moc nedá, to je jakýsi znak "papouškářů", protože i když má papoušek vše pro obrušování drápků, pořád zůstávají dost špičaté a například při přistání na ruce se vždy nějaký ten škrábanec utrží. Já mám na rukou škrábanečky také pořád. :-)
Přeji hodně štěstí a trpělivosti při cvičení. Eva

Společná voliéra

(Zdeněk, 26. 7. 2017 19:42)

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, chovám zebřičky ve větší voliéře a teď jsem dostal Amazoňana modročelého. Je možné ho dát k nim do voliérý? Neublíží jim? Děkuji.

Re: Společná voliéra

(Eva, 31. 7. 2017 23:34)

Zdravím Zdeňku,
rozhodně to nelze. Velikostní rozdíl je příliš velký. Papoušci rádi koušou do nohou a u zebřiček by to dopadlo tak, že by jim je ukousl. I když byste ho měl v další voliéře hned vedle jejich, musíte udělat společnou stěnu dvojitou, tj. dvě vrstvy pletiva, vzdálené od sebe alespoň 3 cm, podle velikosti ok. Prostě aby amazoňan nedosáhl na druhé pletivo zobákem skrz oka. Když by se zebřička držela pletiva své voliéry, aby ji nemohl kousnout do nohy.
Přeji hezký večer a hodně radostí s amazoňanem. Eva

Re: Re: Společná voliéra

(Zdeněk, 5. 8. 2017 22:26)

Dobrý den Evi. Děkuji za odpověď. Amazoňana mám už ve vlastní volieře. Sice už byly zebřičky u něj na návštěvě protože mám voliéry spojene průletovým oknem ale vůbec si jich nevšímal. Nic méně, dal jsem na Vás a už je tam nepouštím. Ještě bych poprosil o jednu radu. Pakito, (tak mu říkám) si bere pěkně z ruky, můžu kolem něj chodit ale nesmím se ho dotknout,hned jde po mě zobákem. Mám ho teprve necelých 14 dní tak si myslím že na aklimatizaci potřebuje víc času. Má 6 let, dá se naučit na sednutí na ruku, na hlazení a ochočení. Denně se mu věnuji tak tři hodiny a o víkendu v podstatě pořád ale náznaky na zlepšení nevidím. Děkuji za odpověď :-)

Re: Re: Re: Společná voliéra

(Eva, 10. 8. 2017 22:44)

Zdravím Zdeňku,
6 let, to je Pakito mlaďoch, to se určitě dá vše naučit. Ovšem 14 dní je ještě málo. Hodně záleží na tom kde žil předtím, jaké má tedy zážitky z dřívějška. Papoušci si moc dobře pamatují. Amálka, ač byla ručně dokrmena, se rukou také bála, protože ji dokrmovali dost hrubě. Nepočítám moc s tím, že se někdy nechá hladit, protože to má rád málokterý papoušek, vyjma kakaduů, ti to milují, takže být Vámi bych s tím také moc nepočítala. I když samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo a každý jedinec je jiný.
To ostatní se naučit dá, ale chce to čas a trpělivost. Cvičte to s ním pomocí jídla (to nejvíc zabírá) po malých krůčcích a hlavně nenásilně, ale tak, aby to papouška bavilo, aby to chtěl on sám. Každý den cvičte tak 5-10 minut třeba dvakrát až třikrát za den nejprve jednu věc. Třeba to sedání na ruku. Na způsob, který papouškovi vyhovuje, musíte přijít sám. Pozorováním na co jak reaguje. Můžete zkusit třeba položit ruku na větev a druhou s jíclem dát k ní tak, aby si pro jídlo musel jít přes tu položenou ruku. Ale zpočátku samozřejmě odměnit třeba jen to, že udělá pár kroků k ruce, i když si to pak rozmyslí a odejde dál. Když poprvé na tu ruku stoupne, tak ji nechte tak, aby se jejího pohybu nevylekal. Mrkněte na vide tady na stránkách. My jsme cvičily s Amálkou na stole, už bez pamlsků, protože už se nebála ruky a chytala mne zobáčkem. Tak jsem si ji prostě občas za ten zobáček povytáhla na ruku. Teď už chodí na ruku normálně, jen v její voliéře nechce. To je její výsostné území a tam si dělá co ona chce. :-)
Přeji hodně úspěchů. Eva

Re: Re: Re: Re: Společná voliéra

(Zdeněk, 11. 8. 2017 17:37)

Hezký den Evi. Děkuji za vyčerpávající odpověď. Jakou měl Pakito minulost nevím.Ale asi nic moc. Podle slov předešlého majitele jsem třetí. První majitel byl prý rakušák. Když byl Pakito mladý měl ho prý v zimě ve venkovní voliéře, namočil si nohy ve vodě a sedl si asi na konstrukci železné voliéry a přimrzly mu nožky a asi si je prý ukousal. Tak má chudaček jen dva prsty, na každé noze jeden. Ale naučil se s tím žít a i potravu si podrží. Píšu to proto,že třeba i kvůli tomu mi tak nedůvěřuje. I když je mi jasné že čas na zvyknutí to bude chtít delší. Bylo mi ho líto když jsem ho viděl, tak mi ho dal majitel zadarmo protože jsem od něj kupoval 20. Agapornisů.
Ty videa jak ho učíte jsem se díval. Amálka je šikovná. A s tím učením na ruku jak píšete je to super nápad. Jen to budu muset zkoušet mimo voliéru jak píšete že v jeho teritoriu se nechce učit. Vždycky si totiž za ním vlezu a trénuju tam. Jenže on je rošťák,nechce se mu z voliérý ven :-D Nechám mu otevřené dveře celý den a stejně nevyleze,ale jak si nasadím koženou rukavici je vraně venku. Udělá kolečko v místnost,sedne na zem a odpochoduje si zpátky do klece :-D To hlazení mě překvapuje že málo který papoušek to snáší. No budu zkoušet,ténovat a trpělivě čekat. Moc Vám děkuji za váš čas a jak bude nějaký pokrok...pokud bude...:-D tak dám Vědět. Mějte se krásně :-)

Re: Re: Re: Re: Re: Společná voliéra

(Eva, 12. 8. 2017 23:12)

Příjemný večer přeji, Zdeňku,
já myslela, že má nějakou větší voliéru venku. Jestliže je to ale v místnosti, tak je samozřejmě lepší cvičit mimo klec-voliéru.
To je mi ho chudáčka líto. Ale nedovedu si představit, že by si to sám ukousal. Spíš bych to tipovala právě na to, že mu je ukousl nějaký jiný papoušek ze sousední voliéry a nebo mu dal majitel na nohy řetízky, aby mu neuletěl. To už jsem častěji viděla na videu, ale většinou z Ameriky, kde se v těch chudších oblastech chovají takhle děsně. Pak by bylo možné, že se chtěl osvobodit a mohl si prstyy vykloubit či zlomit a potom uklovat, když mu bezvládné prsty vadily. Vždycky jsem dostala vztek, když jsem taková videa viděla a kdybych mohla, přikovala bych takhle alespoň na týden toho majitele. A to jsem mírumilovný člověk. No, tak snad konečně Pakito ve Vás najde toho konečného a lepšího majitele, než byli ti předešlí.
Tak ať se Vám daří a dejte určitě vědět.
Hezký večer. Eva

Jaro.

(bart, 20. 2. 2017 20:09)

Dobý den Evo. Píše se rok 2017. Kde mámé nové foto/video Amálky? A jak řešíte ptačí chřipku s větvičkami? PS: velmi děkuji za Vaše rady, odpověď v přípravě, nerado se to fotí:-))
BART

Re: Jaro.

(Eva, 22. 2. 2017 16:25)

Zdravím Barte,
bohužel začátek roku je vždycky pracovně nejhorší. Podávají se všechny možné výkazy a přiznání, takže času je málo. Video už mám jedno připravené, ale ještě nesestříhané. Možná o víkendu se k tomu dostanu. Fotky zatím žádné. Ale určitě se polepším. :-))
Co se týká větviček, tak je lepší nebrat je u vodních zdrojů, protože vodní ptáci jsou největší přenašeči, ale hlavně než nějakou ustřihnu, koukám jestli není potřísněná trusem. Pak už jako obvykle umýt pod horkou vodu, nechat oschnout a hurá s nimi k papouškům.
Těší mne, že Vám mé rady k něčemu pomohou. My teď řešíme Amálčiny jarní touhy. :-) V této době má jak já říkám "kvokací" období, takže se jí nemůžu téměř ani dotknout, aby hned nezačala "kvokat". Budou jí za pár dní 4 roky, tak už je dospělá, takže lze tyto jarní touhy očekávat již každý rok. Naštěstí je to holka. U samců to bývá horší, ti bývají v toku často agresivnější.
Přeji hezký den. Eva


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8

následující »