Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bydlení

Klec nebo voliéra

Výběr klece nebo pokojové voliéry je při rozhodnutí pořídit si tohoto milého společníka - papouška ta nejdůležitější věc, kterou bychom neměli uspěchat. Jestli pořídíme papouškovi klec nebo voliéru, to záleží na druhu papouška a také na našich možnostech, co se týká místa. Jestliže si pořizujeme například andulku, tak je zbytečné kupovat pokojovou voliéru, která má rozměry třeba 1 x 1 m. Jednak si přiděláváme zbytečně práci při uklízení, protože takto velká klec dá již zabrat při umývání, jednak je to i nebezpečné, protože takto velké klece mívají rozteč (mezeru) mezi jednotlivými dráty již dost velikou a andulka by si mohla ublížit, když by se snažila těmito mezerami protáhnout. A naopak pro velkého papouška, např. amazoňana nebo žaka, nemůžeme koupit klec o rozměrech třeba 50 x 30 cm. U všech papoušků platí, že čím větší klec, tím lépe. My bychom také nechtěli mít obývací pokoj, kde trávíme nejvíce času, velký 1 x 1 m nebo určitě by se dospělému člověku špatně spalo v dětské postýlce. A tím vším je pro papouška jeho klec. Ovšem nelze to také hnát do extrémů. Pokud bychom přesto třeba pro andulku chtěli velikou voliéru, je dobré si ji nechat udělat na míru s výpletem pro malé papoušky. Při výběru klece pro papouška jsou nejdůležitější dvě hlediska, a to:

1) pohodlí a bezpečí pro papouška

2) pohodlná obsluha a čištění klece pro nás

 

cerven-2-015.jpgCo se týká pohodlí pro papouška, tak to je hlavně velikost klece a umístění krmítek. Velikost klece by měla být alespoň taková, aby papoušek mohl zamávat křídly, když stojí na bidýlku. Často si takto křídla protahují a pokud by klec byla moc malá, že by mu to neumožňovala, může si jednak poranit křídla jak to bude zkoušet, jednak z toho bude velmi nervózní a stresovaný, což se může projevit na jeho zdraví. Krmítka by měla být zhruba v polovině výšky klece, umístěná by neměla být pod bidlem, aby si do jídla a pití papoušek nekadil. Umístění bidel by si každý měl rozmyslet a představit již při výběru klece, nedbat na umístění soustružených bidel dodávaných s klecí, která já buď nepoužívám vůbec nebo jen jedno u krmítek. Nejlepší jsou bidla přirozená, z větví, která umístím tak, aby papoušek mohl pohodlně ke krmítkům a také mohl na bidle dobře odpočívat. Většinou mám jedno bidlo zleva doprava a pak jedno nebo dvě bidla příčně zezadu dopředu v místě kde jsou krmítka. Pokud je klec hodně velká, může se také dát větev svisle našikmo, aby po ní mohl papoušek šplhat.

30-6-2013-002.jpgCo mají papoušci v oblibě jsou hrací místa nad klecí, to je velmi dobrá součást voliéry a Amálka si tam ráda hraje, i předchozí moji papoušci to hojně využívali. Menším papouškům stačila i otevíratelná horní část voliéry, kam se dalo bidlo (tím to drželo otevřené) a zavěsilo se pár hraček.

Protože papoušci v kleci rádi šplhají po stěnách klece, je dobré, aby alespoň na jedné straně klece byly dráty mřížky vodorovně, aby se papouškovi dobře šplhalo. Sice se naučí šplhat i po svislých, které jsou zase dobré pro papoušky s dlouhými ocásky (např. korela nabo alexandr malý), protože se jim ocásky tolik neničí, ale pokud je alespoň jedna strana vypletena vodorovně, je to lepší a dobře se na ni zavěšují krmítka, když se používají závěsná. Často mívají klece vždy dvě protilehlé strany s mřížkou vodorovně a dvě s mřížkou svisle.

 

Pro bezpečí papouška to je hlavně provedení klece. Jak jsem již psala výše, je důležité zvolit správnou rozteč drátů podle velikosti papouška. U malých papoušků, jako je například andulka (papoušek vlnkovaný), stačí klasické klece, kde se rozteč pohybuje okolo 1 až 1,5 cm. U středních papoušků, jako je například alexandr malý, velký nebo papoušek senegalský, již je dobré uvažovat o pokojové voliéře, kde se rozteč pohybuje od 1,5 cm do 2 cm. U velkých papoušků pak již záleží nejen na rozteči drátů, která může být i 2,5 cm, ale také na síle drátů. Ta by měla být nejméně 4 mm, aby papoušek dráty nepřekousl a neublížil si o špičku drátu. Také by neměly být žádné ostré hrany uvnitř klece, takže moc neschvaluji různé ty věžičky na horní straně klecí. Vypadá to sice hezky, ale není to moc bezpečné, protože je roh uvnitř klece a pokud se papoušek něčeho poleká a začne bláznivě lítat po kleci, může si o tuto hranu ublížit. Po koupi klece je nutné rukou prosahat vnitřek klece, abychom přišli na případné ostré kousky laku nebo svárů. Pokud nějaké najdu, obrousím je pilníčkem tak, aby již nebyly ostré nebo aby úplně odpadly. Musí se ovšem dát pozor, aby se to neupilovalo až na kov. Pokud se to stane je potřeba to zatřít nezávadným lakem, aby to při mytí nerezlo. Pokud ovšem nemáte nerezovou klec. Dnes se takový lak dá koupit i v malé lahvičce.

Nedoporučuji klec se "šoupacími" dvířky u krmítek, protože papouškovi tam může zapadnout prst a jak se bude snažit rychle a bláznivě ho vyndat, může si nožičku zlomit. Pokud vámi vybraná klec takováto dvířka má, doporučuji je vyndat a otvory zakrýt pletivem nebo mřížkou, které připevníme ke kleci a krmítka dát klasická závěsná.

 

mrizka-1.jpgmrizka-2.jpg

 

 

Hlavně z časových důvodů jsou dobré některé "vychytávky" pro pohodlnou obsluhu a čištění, které se hlavně u velkých pokojových klecí a voliér vyplatí. Je dobré, když má voliéra misky na krmení a vodu obsluhovatelné zvenčí, tj. každé krmítko má svá dvířka, která se otevírají ven a tím se ven vysune i miska, která se mimo klec vyndá, dvířka se zavřou a můžete jit misku umýt a dát nové krmení nebo vodu. 2013-8-23-006.jpgPak misku stejným způsobem opět vrátíte do voliéry. Jednak se neruší a nestresuje papoušek, který ještě není ochočený tím, že byste mu sahali do klece, jednak odpadá nebezpečí, že vám papoušek uletí okolo ruky otevřenými hlavními dvířky ven. Samozřejmě nesmí se zapomenout i tato malá dvířka zavírat. Co je velmi dobré u takto umístěných krmítek, aby nad miskou byl vodorovně umístěný přivařený drát, který zabraňuje papouškovi misky vyndavat. Některé voliéry ho nemívají. 

Další dobrá a důležitá věc jsou dostatečně velká hlavní dvířka klece, abyste mohli papouška pohodlně vyndavat z klece a zase ho dávat zpět.

 

cerven-2-012.jpg   dvirka.jpg

zamykani.jpgS hlavními dvířky souvisí i způsob jejich zavírání. Jakákoliv zašoupávací zařízení jsou pro větší papoušky maličkostí k překonání a otevření si. Klasická zacvakávací dvířka o příčný drát stačí pro malé a střední papoušky. Velcí papoušci již mají velkou sílu a otevřít si takováto dvířka není pro ně nic složitého. Pro ně jsou již lepší otočné zámky nebo zaklapovací petlice a často bývá ještě nahoře pojistka. Normální zacvakávací visací zámek není moc šikovný, protože musí být po ruce stále klíček k jeho odemknutí.

 

Někdy bývá u voliér také zachycovač nečistot, což jsou širší plechové pásy, které se umístí dole okolo celé klece. Jsou dobré, ale nejsou nezbytné, protože stejně nezachytí všechny nečistoty, ale jen část. Papoušek je veliký nepořádník a kdo si ho pořizuje, musí s tím počítat. Proto je dobré mít voliéru na dobře čistitelném podkladu. Já mám pod klecí a ještě asi 0,5 m před ní a vedle ní linoleum. Párkrát za den smetákem jen smetu vyházené zbytky zrní, slupek a jiných nečistot, které papoušek vyhází a je uklizeno.

 Moje klece-voliéry

Když jsem vybírala novou velkou klec-voliéru pro Amálku, narazila jsem na webu často na otázku ohledně kvality levnějších klecí a často i varování před jejich koupí. Některé čínské klece jsou již od pohledu opravdu dost špatné kvality. Ale já si vybrala klec, která již na pohled vypadala bytelně a prakticky a navíc jsem se dotázala na spokojenost jiného chovatele, který tyto voliéry používá. Když jsem měla alexandra malého, koupila jsem voliéru od renomovaného výrobce (Tommi, typ Atlanta) a přesto měla některé menší vzhledové vady. Zvláště prodejci drahých klecí pro papoušky často zatracují ty levnější, ale ne vždy mají pravdu. Já jsem dlouho vybírala a nakonec jsem se rozhodla pro voliéru od chovatele papoušků, který prodává i klece pro ně, a to na stránkách kvalitni-klece.cz. Je to cenově dostupná klec (voliéra) pro velkého papouška, jejíž zakoupení nikoho nezrujnuje a když nevadí, že má některé malé vzhledové vady, je výborná. Chovatel sice nedává záruční list a návod není v češtině, ale v angličtině, přesto se mi ji podařilo sestavit samotné a jsem s ní velmi spokojená. S chovatelem jsem byla domluvená, že kdyby něco nebylo v pořádku, není problém díl či celou klec vyměnit. Ale nebylo to potřeba. Klec má rozměry 91 x 71 cm, výška cca 100 cm. K tomu ještě horní hřiště a nožičky s kolečky, takže celková výška je 177 cm. Amálka vypadá, že se v ní cítí velmi spokojeně. Je to velmi bytelná voliéra a jednou z jejích předností jsou nerezové misky, které se velmi dobře udržují. Přestože byla velmi dobře zabalená, při dopravě se trošku zkřivila jedna hrana šuplíku, ale sevření ve svěráku to rychle spravilo. Samozřejmě jsem to musela obalit látkou, aby se nepoškodil lak. Také jsem si k pojistkám u dvířek namotala na šroubek, kterým jsou přichyceny, malou gumičku, aby mi pojistka po otevření držela nahoře, což mi šetří čas. Tady je voliéra, kterou jsem si vybrala já a Amálka v ní jak si protahuje křídlo, což značí její klid a spokojenost:

 

18-6-2013-002.jpg

18-6-2013-013.jpg

Jediná výhrada, kterou mám k této kleci je ta, že v místech, která se častěji myjí, se smývá mramorovaný vzorek.

Zakoupila jsem i "kvalitní" (jak píše její výrobce) klec menších rozměrů na občasné pobývání Amálky v kuchyni. Je to Kings Cages 2620X v bílé barvě, rozměry jsou cca 66 x 50 cm, výška cca 80 cm. S nožičkami a horním hřištěm (které já zatím nepoužívám) je vysoká cca 127 cm. I když k ní mám některé výhrady, alespoň lak se zdá být kvalitní. Ale vzhledem k tomu, že stála skoro stejně jako ta velká, tak je to dost nepoměr. Vypadá takto:

 

listopad-2013-14-005.jpg

Po pár dnech používání, jsem tuto klec musela prodat, protože Amálce naprosto nevyhovovala. Pro menší papoušky je dobrá, ale pro amazoňana nebo žaka se nehodí. Je příliš úzká a vysoká a příčné bidlo se tam dát nedá, protože by si papoušek kadil do misek. Dvířka totiž končí blízko misek, což přidělání bidel zpředu dozadu brání. Místo této klece jsem zakoupila klec která je sice pro psa, ale dá se použít a je mnohem lépe rozměrově uzpůsobena pro většího papouška. Nemá sice misky obsluhovatelné zvenčí, ale protože je to jen na občasné pobývání v kuchyni, tak to nevadí. Amálce se v ní líbí:

 

 

leden-2014-8-014.jpg  leden-2014-8-012.jpg

 

Ještě jí nemá úplně vybavenou, protože včera jsem klec smontovala a dnes jsem nahonem doběhla pro větev, aby ji mohla Amálka hned vyzkoušet. Zatím tam má jen jednu větev a jedno krmítko je umělohmotné (což není dobré, protože by ho mohla rozkousat a spolknout kousek), protože nerezové mám jen jedno. Už jsem si objednala další nerezové krmítko a o víkendu se chci vypravit na další větve. Amálka se v ní zabydlela mnohem rychleji než v té první. Možná i proto, že je dělaná stejným způsobem a má podobnou barvu jako její velká voliéra . Také je dobré, že je skládací.

Už jsem klec dovybavila, krmítka jsou nerezová a jsou přišroubovaná na zadní stěně (odsud nejsou vidět). Amálka se v ní zrovna sluní:

 

unor-20-2014-004.jpg

Amálka dostala novou přepravku a jde do ní bez problémů. Vysoustružené bidlo jsem nahradila větvovým. Přepravka vypadá takto:

p1040215.jpg

Bertík dostal nejdříve klec Montana, která se mi líbila vzhledově, ale hlavně rozměrově. Vypadala takto:

p1040367.jpg

Klec byla dobrá, ale měla držáky krmítek pevně uvnitř klece a miska se do nich zvenčí zasouvala. Bertík je ale veliké čertisko, takže když jsem mu dávala jídlo, jakmile jsem otevřela dvířka, už byl na držáku a jak jsem mu tam misku zasouvala, často se stalo, že jsem mu přiskřípla miskou prstík. Rozhodla jsem se proto pořídit jinou klec, stejnou jako má Amálka, jen menší. Nyní už mají typově stejné klece:

p1040451.jpg